Narození

Tak už je to tady...

Fotky najdete ve fotogalerii

 Dne 24.6.2008 se nám narodila dlouho očekávaná dcera Eliška Krajíčková. Její výsost a maličkost se narodila ve 12:50 v porodnici na Obilňáku ve žlutém pokoji.

Porod probíhal od 8:30, kdy jsme byli umístěni na porodní pokoj. Ten byl zařízen velice příjemně, klimatizován a všechno bylo do žlutého odstínu, akorát ta termoska na čaj, který jsme dostali, byla červená.

Začali jsem se tedy připravovat na porod. Petra si lehla a byla ji zavedena tableta na uvolnění porodních cest. Po rozpuštění tablety se začali pomalu stupňovat a zintenzivňovat porodní stahy. Tak porodní asistentka (mimochodem taky Petra) připojila Petru na monitor, který sledoval tep Elišky a sílu porodních stahů. No ale ty trochu ustaly a to proto, že bylo 10:30 a to měla Eliška pravidelně po svačince a spinkala, tak proč by se měla tlačit na svět:-)

Něco mezi 11-11:30 nám praskla plodová voda a začali se stupňovat porodní stahy. Petra dostala nějaké čípky a kapačku k uvolněním porodních cest a od bolesti. To ale moc nezabralo a když už byly porodní stahy tak silné, že mi málem rozdrtila servřenou ruku a nemohla se nadechnout, tak jsem zazvonil na asistentku. Ta přišla a zjistitila, že vlastně všechno probíhá v naprostém pořádku a že vlastně už začal porod. To bylo asi něco kolem čtvrt na jednu.

Začalala tedy chystat všechno k porodu. Najednou jí byl plný pokoj, informovala doktory a další sestry, kteří rychle přispěchali na pomoc s porodem. Nachystala spoustu misek, zástěr, odpadních pytlů, nůžek a dalšího potřebného materiálu, zkontrolova funkčnost odsávačky, odpojila monitor, uvelebila Petru do polohy pro porod.

Pak Petra začala tlačit. Jednou, pak podruhé, asistenka Petře pomáhala a uvolňovala a přípravovala cesty pro Elišku. Najednou Petra zatlačila potřetí a já viděl, jak cosi chlupatého vylézá, doktor mě opravil, že to nejsou chlupy, ale vlásky. Pak ještě jednou zatlačila a hlavička je venku. Poslední tlačení, to aby se dostala ven i cosi bílého, já si myslel, že je to pupečníková šnůra, ale ona se z toho vyklubala ručička, pak další tlačení a nakonec celé tělíčko už bez tlačení. No super Eliška byla venku vcuku letu. To bych ani jeden škopek nestačil vypařit. Já byl dojat jak nikdy a tlačil jsem slzy na krajíčku, jen Petru to trochu zmohlo, ale cítila se uvolněně a naprosto spokojeně a šťastně, že to už má za sebou, a že bylo to tak rychle.

Pak asistentka zajistila pupeční šňůru a já jsem si jí s hrdostí otce přestřihl. Celou tu dobu jsem měl jak Elišku tak Petru pevně na očích. Poté byla  Eliška položena na Petru na bříško. Ta se ptala, proč Eliška nepláče, ale to bylo z toho šoku - ze světa na který vylezla. Ještě si to vlastně ani neuvědomila. Elišky se teď ujala další dětská doktorka, který odsála všechno z cest, utřela ji od krve a atd. V té chvíli se Eliška pořádně rozezřvala a ukázala nám jaké to vlastně má hlasivky, a že bude na tom světě pořádně slyšet. Jestli to bude i takhle pokračovat, tak si to teda pěkně užijeme.

Pak ji sestra zabalila aby jí nebyla zima, protože pokoj byl klimatizovaný, a odevzdala mi ji do náručí,... Já byl první, kdo Elišku choval. Zatím se na mě nedívala, ale pusinku si na mě otevírala docela dobře. Petru nechali odpočívat. takže jsme jí pak Elišku půjčil,... Nakonec jsem si ji stejně musel vzít já, protože museli pokračovat v porodu a to v odebrání placenty a trochu toho šítí, protože ji Eliška trošičku roztrhala, když se drala ven.

Pak již následoval odpočinek pro Petru a Elišku. Když se Petře trochu ulevilo, tak se Eliška přitulila k mámě a zkusila se zahriznout (přisát k) do prsu. Podařilo se jí to a pak už si spokojeně srkala svoji první potravu na světě. Ze začátku jí to moc nešlo, ale nakonec si myslím, že se napila docela dobře. Doufám, že jí to dlouho vydrží a bude jí to chutnat a nebude protestovat. Uvidíme. Když se Eliška nakojila, tak byla přenesena na novorozenecký pokoj, kde podnikla další vyšetření od doktorky a dostala svoji první injekci vitamínů, byla zvážena a přeměřena. Měření bylo nejen výšky, ale protože je to holka, tak i přes hlavičku, hrudník, boky a hýždě :-), aby věděli ideální míry budoucí miss. Nakonec uložil Elišku do postýlky a dali jí tam cedulku čí je, kolik váží, měří a kdy se narodila.

Petra mezitím odpočívala na pokoji. Dostala "špitálský" oběd a chystala se na převoz z porodního pokoje na normální pokoj. Vznikly menší potíže, když se nedařilo zastavit silné krvácení, ale po prohlídce doktorem bylo konstatováno, že  je všechno v normě, ale přesto bude Petra střežena. Tak jsem ji doprovodil na pokoj a doufám, že bude všechno v pořádku a co nejdříve si obě holky odvezu domů,...

S pozdravem

Krajda